Úno
12
2010

Co život neodcizil 1

Občasně píšu i o věcech, které mne celkem zajímají. To jsem buď v dobré náladě nebo naopak ve špatné jako teď. A potřebuju se vymluvit. Každopádně o svém malém problému nejen s vlastní tvrdou hlavou pomlčím a budu se věnovat něčemu jinému. Možná to bude vtipné, možná trochu vážné. Každo(pičo)pádně na dalších řádcích budou konečně zmíněny některé události, o nichž jsem toužil napsat už dlouhou dobu. Něco bude novější, něco starší.

Mé kinozážitky

Filmové zařízení, do kterého až tak moc nechodím, se jmenuje kino. Obvykle proto, že vstupné je v poměru cena/kvalita moc drahé či jen z důvodu nesmyslů v něm pouštěných. Ono taky většinou není s kým tam jít. Avšak v tomto (myslím, že to byl tento no možná i konec minulého) roce viděl jsem dvě filmové pecky. Jednu bez předsudků a tu druhou s lehce mylnými předskudky.

Public Enemies (Veřejní nepřátelé)

Film, který mne naprosto uchvátil. Dokonalý příběh, výborné zpracování a skvělé herecké obsazení. Nebudu se přeci bavit o filmu samotném – na něj se může podívat každý. U tohoto filmu mne uchvátilo zvukové zpracování kina. Když se střílelo, tak sem měl opravdu stažené půlky, protože jsem se cítil jako uprostřed přestřelky. To v kině typu OC Nisa není obvyklé (například staré rádio hraje lépe než zvuk u filmu Proroctví s Nicolasem Cagem).

Avatar

Pln špatných předsudků z domaverze onoho filmu se mi do kina moc nechtělo. Co však neudělat kvůli 3D projekci. Stačí vzít ženu, nasadit si brýle z Robocopa a koukat. A názor na mediální trhák se naprosto změní. Film se dá charakterizovat asi takto: komerční hit bez příběhu a myšlenky plný modrých lidí zpracovaných tak věrně, že dávají dojem opravdové existence, hodící se však pouze na stříbrné plátno. Aneb řečeno slovy normláního člověka „Avatar ano, ale jen v kině“. Pokud se na film budete kooukat doma, uteče Vám mnoho důležitých detailů, které filmu dodávají ten potřebný šmrnc. Doma se také více soustředíte na příběh než na celkový dojem. Já, jako správný staromilec, mám však u filmů rád jejich příběh. Jako technomilec jsem zase okozlen vizuálním zpracováním. A stále sem na rozpacích, co má převládnout.

Všudypřítomní důchodci

Prevíti všech prevítů, lidé bez charakterů se smrtící berlí a aktivitou na zajímavých místech. Vyveďte mne z omylu, ale opět se potvrdilo, že důchodci jsou aktivní při nástupech do autobusu, v supermarketech se slevami … a v čekárně u doktora. V poslední době jsem u doktorů pečený, vařený (to opravdu nechceš!) a zkušenosti se starými lidmi jsou převážně negativní. V čekárně u doktora na pořadí nezáleží. Stačí jen, když vyleze sestřička a jde si pro kartičky VZP. To než se někdo jako já zvedne, je předběhnut davem důchodců bijících se o to, kdo předá kus plastu jako první. Sestřička se nade mnou však slitovala a kartu si ode mne vzala po vyhnání všech důchodců na lavičky. Za to velmi děkuji, protože poslouchání řečí o tom, kdo byl kolikrát ve špitále s křečovejma žílama, volnejma zubama nebo zlomenou nohou, mne nezajímá.

Rilejšnšips

To je povídání na dlouho. Navíc se to hodí spíše do sociálních gum než sem, proto se těšte i na jejich pokračování. Avšak musím se pochlubit. Od 28. října 2009 nejsem sám a život nabral nové obrátky. K tomu se přidává další skupina lidí; takzvaní škarohlídi. Někteří tento článek budou čísti, takže se budu vyjadřovat naprosto anonymně (a předem se omlouvám drahé polovičce, že to opět vytahuji). Žádnej rilejšnšip není tak bezproblémový, bohužel. I zde se najdou další sociální gumové, kteří nechápou, že Vaše slečna není žádná běhna, aby opouštěla svého milého (to tedy alespoň doufám) z důvodu, že si prostě škarohlíd nedá pokoj a bude pořád a pořád provokovat svými statusy na Přátelství 2.0 (rozumějte facebook). Né opravdu se na ni nehodlám vykašlat kvůli tomu, že bude pičovat a pičovat a pořád pičovat.

Pro dnešek jsem Vám snad sdělil vše. Další zkušenosti se však blíží, takže bude opravdu o čem psát. V příštím díle naviděnou!

A ještě jedna poznámka: Jdete-li do kina se slečnou zamluvte si dvojsedačku a nechoďte na 3D promítání. Poté je celé kouzlo biografu ztraceno.

About the Author: Ondřej Bejbl

Leave a comment

:D :) ^_^ :( :o 8) ;-( :lol: xD :wink: :evil: :p :whistle: :woot: :sleep: =] :sick: :straight: :ninja: :love: :kiss: :angel: :bandit: :alien:

Kontakt

ICQ: 196-818-867
e-mail: info@i-efg.cz
facebook: http://facebook.com/EFGcz