Úno
28
2010

Co život neodcizil 2

V posledním týdnu zažil jsem mnoho smrtících událostí. Setkal jsem se s vesmírnou paní, viděl Akumulátor 1, bojoval s tyčí v posilovně a šel v keckách do kopce. Very funny, řeknete si, ale pěkně popořadě…

Vesmírní lidé aneb Aštar útočí!

Jedu si tak klidně dvanáctkou a náhle přistoupí žena. Nic neobvyklého až na to, že byla cítit lihem. Každej se občas napije, tak co. Ale zdá se, že paní dokonale ovládá internet a mezi její oblíbené stránky patří stránky Vesmírrných lidí (internetovou adresu zde uvádět nebudu, poněvadž nechci přivést další lidi k filosofii této nebezpečné organYzace) . Znala je dokonale nazpaměť a taky je krásně recitovala … „PRASEČÍ CHŘIPKA JE NÁSTROJ JEŠTĚRŮ K OČIPOVÁNÍ LIDÍ“ … „BUDEME ZOTROČENÍ ZLÝMI JEŠTĚRY!“ … „ZACHRÁNÍ NÁS AŠTAR ŠERAN!“…

Nikdy jsem si bohuželk nemyslel, že někdo uvěří v takové žvásty, které jsou na jejich webu publikovány. Věřit v Aštara Šerana a jeho flotilu mateřských lodí, polohmotné tělo a čipující ještěry. Necyklopedie to vystihla skvěle (http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Aštar_Šeran). Pěstitel kuřat s 10 kvadrilióny mateřských lodí, jeho synem je Chuck Norris …

Tato žena mne jen smrtelně vyděsila svou reálnou interpretací oněch blábolů

Akumulátor 1

Naprosto dokonalý film, který mě přivedl ke smrtelnému smíchu, kdy už mi začínal docházet dech. Dokonalá parodie na americké akční filmy. Scény s napínavým vypínáním televizí, které zabíjí lidi vysáváním energie, naprosto dokonalý humor o slonech, gazelách a kozách, skvělé herecké obsazení. Ke sledování jsem se opět rozhodl po doporučení profesora Voženílka, machra na fysiku, matematiku a obskurní filmy.

Posilovna

Tentokráte mi hrozila smrt fyzická. Po dlouhých řečech jsem opravdu navštívil fitcentrum (nebudu říkat, že chodim do Domu Kultury, protože byste se mi tam pak chodili smát). Bomba. Bojoval jsem s tyčí. Nejprve s tou dvacetikilogramovou. Cvik na bicák, zvednout se nepovedlo. Sehnal jsem si tyčku menší. S veškerým vypětím sil, tři série zvládnul jsem. Ostatní už bylo jen takové šolíchání. Správné posilování tricepsu s dvoukilovými činkami (kilovky chtěl jsem vzíti si, připadal bych si však ještě jako větší žena), protažení prs a následný výběh (8 minut – pěknej čásek na kilásek ne?). Byl jsem tam v pátek, dnes je neděle a stále jsem rád, když zvednu ruku ke klávesnici. Ano, není to vtipné. JÁ SE VŠAK NEVZDÁM!

Kecky a snížek

No a dnes? Další super věc. Má drahá polovička se nechtěla nikam zašívat, proto byl dnešek ve znamení dlouhé procházky. Oba v keckách šli jsme sněhem. Můžu za to samozřejmě já, protože chtěl jsem se projít kolem koutku dětského. Pln vzpomínek z mládí stoupal jsem se Zuzkou stále výše do míst zasněžených. Ejhle, teče mi do bot. Sněhu přibývá. Cestou dolů to klouže, á beton, kam teď? Třebas kolem přehrady. Blátíčko, mokro a psí hovínka … není nic romantičtějšího. Nakonec nalezl jsem jedno místo, které bylo jakž takž dokonalé. Jak si však dokážete domyslet, dokonalé přišlo pouze mě.

Co z toho všeho tedy mám? Strach z lidí, televizí, bolavé ruce a mokré nohy. Ale nikdo mi tyhle zážitky nevezme a to je daleko lepší než cokoli dalšího. A klidně si myslete, že jsem blázen … já to nikdy nepopřel.

About the Author: Ondřej Bejbl

Leave a comment

:D :) ^_^ :( :o 8) ;-( :lol: xD :wink: :evil: :p :whistle: :woot: :sleep: =] :sick: :straight: :ninja: :love: :kiss: :angel: :bandit: :alien:

Kontakt

ICQ: 196-818-867
e-mail: info@i-efg.cz
facebook: http://facebook.com/EFGcz