Led
28
2009

krůpěje nicoty

Sen rozplynul se jako měsíc nad řekou,
plnou závisti, strastí a zlosti.
Já opět vydal jsem se na cestu dalekou,
zbaven štěstí, s holým srdcem plným lásky.

Však na co srdce plné lásky nosit,
duše v dálí skučí.
Chtějí v zemi zchátralé plod krásy zasít,
však bouře s vichicí doň od počátku buší.

I kdybych tělem svým plod krásy bránil,
záleval, krmil vlastní krví,
jenom pro něj jen bych žil,
skončil by tam, kde černá se živí.

Najíti druhé srdce otevřené,
se kterým bych ho chránil,
okolí kolem zamlžené
by vše od temnoty bránil.

Related Posts

About the Author: Ondřej Bejbl

3 komentáře + Add Comment

  • nic moc dost strohý

  • Abe: věc názoru … mě se líbí tak jak je ;)

  • –> Elis –> kujuu :)

    –> abe –> to není o dýlce či o čemkoli jinym. Tady de o to, zachytit ten správnej stav a náladu, která zrovna je. A klidně i takhle neomaleně.

Leave a comment

:D :) ^_^ :( :o 8) ;-( :lol: xD :wink: :evil: :p :whistle: :woot: :sleep: =] :sick: :straight: :ninja: :love: :kiss: :angel: :bandit: :alien:

Kontakt

ICQ: 196-818-867
e-mail: info@i-efg.cz
facebook: http://facebook.com/EFGcz