Říj
31
2008
31
2008
Něco ze mě // poezie
poezie noci
An article by 
S hvězdou padající za úplňku,
jiskřičkou v hvězářově oku,
noc snáší se pozvolna však jako dáma,
Svou krásou a půvabností hezší je od rána.
První sýček na obloze,
hledá myšku – hledá v mlze.
Však když mlha rozhrne svůj plášť,
syýček loví – Všichni mají naň žášť.
Nad kopulí hvězdářovou,
hvězdy svítí září nepřehlédnutelnou.
Jednu jen uchpit a snésti dolů,
obdarovat nejmilejší je dar větší než zlato z dolů.
A když však již k ránu noc přiblíží se,
perly rosy vytvoří se.
V tu chvíli začíná již nový den,
na další noc já už těším se jen.
